Rozdíly mezi Ubuntu a Debianem

V Debianu a Ubuntu můžete ke správě aplikací použít příkaz apt-get. V obou distribucích se používají balíčky DEB. Pokyny pro instalaci balíčků jsou často pro obě distribuce stejné. Pokud je mezi nimi i přes tak velkou podobnost nějaký rozdíl?

Debian a Ubuntu patří ke stejnému typu distribucí. Debian vytvořil Ian Murdoch v roce 1993. Ubuntu vytvořil v roce 2004 Mark Shuttleworth a vychází z Debianu. Existují stovky linuxových distribucí, ne všechny jsou nezávislé distribuce vytvořené od nuly. Debian, Arch a Red Hat jsou největší z distribucí, které nejsou odvozené.

Distribuce Ubuntu je založena na Debianu. Ubuntu používá stejný systém správy balíčků APT jako Debian a používá balíčky a knihovny z jeho repozitářů. Jako základ používá infrastrukturu Debianu.

Hlavní odvozené distribuce používají stejný systém správy balíčků a sdílejí stejné balíčky jako základní distribuce. Můžete přidávat balíčky a provádět změny. To je jeden z hlavních rozdílů, který je třeba mezi Ubuntu a Debianem zmínit.

Rozdíl mezi DEBIANEM A UBUNTU

Ubuntu je založeno na architektuře Debianu a používá balíčky .DEB stejným způsobem jako Debian. Dalo by se říci, že používání Ubuntu je podobné Debianu. Je tomu skutečně tak? Ve skutečnosti ne. Existují faktory, které je od sebe odlišují. Probereme si je, abychom mohli Ubuntu a Debian porovnat. Všimněte si, že některá srovnání se týkají verzí pro stolní počítače a některá serverových verzí.

Překlady

Ubuntu je vydáváno jako LTS a regulérní verze. Vydání Ubuntu LTS se objevuje každé dva roky a je pak podporováno po dobu pěti let. Můžete přejít na další dostupnou verzi LTS. Vydání LTS jsou považována za stabilnější.

Pravidelná vydání jsou vydávána každých šest měsíců. Jejich vydání jsou podporována pouze devět měsíců, ale obsahují novější verze softwaru a funkcí. Na následující verze Ubuntu by se mělo přecházet, dokud nevyprší platnost aktuální verze. Uživatel má na výběr mezi stabilitou a novějšími funkcemi.

Debian má tři různá vydání: stabilní, testovací a nestabilní. Unstable slouží k testování. Testovací distribuce jsou stabilnější. Slouží k přípravě další stabilní větve. Někteří uživatelé Debianu dávají přednost testovací větvi, aby získali nové funkce. Stabilní větev je hlavním vydáním Debianu. Nemusí obsahovat nejnovější software a funkce, ale pokud jde o stabilitu, je Debian Stable velmi spolehlivý. Každé dva roky je vydávána nová stabilní verze, která je podporována po dobu tří let. Poté musíte přejít na další dostupnou stabilní verzi.

Novinka softwaru

Důraz, který Debian klade na stabilitu, znamená, že si příliš nepotrpí na vydávání nejnovějších verzí softwaru. Nejnovější verze Debianu 11 obsahuje prostředí GNOME 3.38, nikoliv však nejnovější verzi GNOME 40. Stejná situace je i u dalšího softwaru, jako je GIMP, LibreOffice. Proto je v linuxové komunitě populární vtip "Stabilní Debian je zastaralý Debian".

Vydání Ubuntu LTS se také zaměřují na stabilitu. Obvykle však obsahují novější verze populárního softwaru. Některý software je možné nainstalovat z repozitáře vývojáře. Pokud potřebujete nejnovější verzi Dockeru, můžete si do Debianu i Ubuntu přidat repozitář Dockeru.

Obecně platí, že software v Debianu Stable má ve srovnání s Ubuntu často starší verze.

Dostupnost softwaru

Debian i Ubuntu mají obrovský repozitář softwaru. Ubuntu má PPA (Personal Package Archive). Díky PPA je instalace nového softwaru nebo získání nejnovější verze softwaru o něco snazší.

Podpora platforem

Ubuntu je k dispozici na 64bitových platformách x86 a ARM. Již nevydává 32bitové ISO. 32bitovou i 64bitovou architekturu naopak podporuje Debian. Kromě toho Debian podporuje také 64bitový ARM (arm64), ARM EABI (armel), ARMv7 (EABI hard-float ABI, armhf), little-endian MIPS (mipsel), 64bitový little-endian MIPS (mips64el), 64bitový PowerPC s přímým řazením bajtů (ppc64el) a IBM System z (s390x). Ne nadarmo se mu říká "univerzální operační systém".

Inicializace

Instalace Ubuntu je mnohem jednodušší než Debianu. Debian může zmást i průměrného uživatele Linuxu. Při spouštění Debianu je ve výchozím nastavení k dispozici minimální ISO. Toto ISO obsahuje pouze firmware s otevřeným zdrojovým kódem. Během instalace zjistíte, že vaše síťové adaptéry a další hardware nebudou rozpoznány. existuje samostatný proprietární obraz ISO obsahující proprietární firmware, který je však skrytý, a pokud o něm nevíte, čeká vás nepříjemné překvapení.

Ubuntu je mnohem shovívavější, pokud jde o zahrnutí proprietárních ovladačů a firmwaru do výchozího ISO. Instalační program Debianu také vypadá staře, zatímco instalační program Ubuntu vypadá moderně. Instalátor Ubuntu rozpozná ostatní nainstalované operační systémy na disku a nabídne vám možnost nainstalovat Ubuntu vedle stávajících (dual boot).

Podpora hardwaru

Debian je orientován na svobodný a otevřený software. To znamená, že jádro poskytované Debianem neobsahuje proprietární ovladače ani firmware. To neznamená, že jej nemůžete zprovoznit, ale budete muset přidat další repozitáře a vše nainstalovat ručně. Pokud v tomto bodě porovnáte Ubuntu a Debian, distribuce Ubuntu není dokonalá, ale z hlediska poskytování ovladačů a firmwaru z krabice je mnohem lepší než Debian. To znamená méně starostí a lepší dostupnost.

Výběr funkční mezi

Ubuntu ve výchozím nastavení používá přizpůsobené pracovní prostředí GNOME. Nad něj můžete nainstalovat další desktopová prostředí nebo zvolit různé možnosti Ubuntu založené na desktopech, jako je Kubuntu (pro KDE), Xubuntu (pro Xfce) atd. Debian také ve výchozím nastavení instaluje prostředí GNOME. Jeho instalátor vám však během instalace nabízí možnost nainstalovat si desktopové prostředí podle vlastního výběru.

Debian i Ubuntu jsou dobrou volbou pro desktopové nebo serverové operační systémy. Správce balíčků apt a balíčky DEB jsou společné pro.